3. 7. 1988 v 8.40 místního času přiletěl na letiště v Bandar Abbas civilní Airbus A300, který měl následně pokračovat do Dubaje. Kvůli drobným problémům s vízem jednoho z pasažérů byl let č. 655 společnosti Iran Air zpožděn o necelých 30 minut. V 10.17 ale konečně vzlétl a mířil pokojně k cílovému letišti. Na palubě se nacházelo 274 pasažérů a 16 členů posádky. Kapitán letadla netušil, že se svým letadlem směřuje přímo doprostřed zuřící námořní bitvy. Krátce po opuštění letiště prolétal stroj zónou, v níž operoval křižník Vincennes, neboť tou dobou zuřil v tamní oblasti íránsko-irácký válečný konflikt. Loď se tehdy vracela z hlídkové plavby a mířila do přístavu v Bahrajnu. Posádka měla mít před sebou několik dní volna, když v tom obdržel kapitán Will Rogers zprávu, jež varovala před možným íránským útokem. Ozbrojené dělové čluny ohrožovaly pákistánské obchodní plavidlo, které tehdy bylo pod ochranou jen americké fregaty, a tak se kapitán Rogers se svým plně vybaveným křižníkem rozhodl pomoci. Jím vyslaná helikoptéra, která měla okolí monitorovat, se záhy stala terčem útoku. Situace se začala přiostřovat a Rogers byl připraven k boji.Vzhledem k agresivitě íránských člunů dostal křižník povolení použít v případě nutnosti zbraně. Najednou se nad oblastí objevilo pro posádku křižníku neznámé letadlo, které z ničeho nic měnilo kurs a směřovalo k Vincennesu. Posádka kontaktovala pilota, který stroj ohlásil jako íránský průzkumný letoun a slíbil, že se nehodlá do konfliktu vměšovat. Kapitán křižníku se však obával, aby pilot nepovolal leteckou podporu. Uvědomoval si, že na nedalekém letišti toho času disponovali letkou stíhaček F-14, které představovaly vážnou hrozbu.Po chvilce zaregistroval křižník stroj letu č. 655, který se mu objevil na radaru. Samotný radar ale nedokázal určit velikost a typ letounu. Všechna velká letadla jsou vybavena odpovídačem a každému je přidělen určitý kód, který lze vyhledat a zjistit dle něj potřebné údaje. Křižník vyslal signál na zjištění kódu, na který letoun odpověděl automatickým vysláním odezvy. Obdržený mód ale posádce křižníku neprozradil, zda se jedná o vojenský či civilní letoun. Posádka lodi se snažila kontaktovat letadlo na nouzové vojenské frekvenci, stroj však nereagoval. Po několika dalších neúspěšných pokusech se s letounem spojit označila posádka křižníku stroj za nepřátelský. Neidentifikovatelný letoun jako by se stále přibližoval a nedbal varování přicházející z lodě. Posádka Vincennesu nabyla dojmu, že se letoun chová přesně tak, jako by chtěl zaútočit, čímž se ocitla pod velikým tlakem, který ovlivnil konečné rozhodnutí kapitána Rogerse. Zničit cíl... |